|
|
Vzájemná komunikace a vztah mezi nádorovými buňkami a nádorovým mikroprostředím
Novák, Štěpán ; Szabo, Pavol (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje dvěma hlavním cílům. Jako první byla zkoumána interakce mezi čtyřmi buněčnými liniemi pankreatického duktálního adenokarcinomu (pancreatic ductal adenocarcinoma, PDAC) a kondiciovaných médií z normálních/zdravých fibroblastů (healthy fibroblasts, HF) a nádorově-asociovaných fibroblastů (cancer associated fibroblasts, CAFs) odvozených z PDAC (PDAC-derived CAFs, PANFs), buněk odvozených z ascitické tekutiny pacientů v terminálním stádiu PDAC a primárním tumorem PDAC. Následně byl stanoven celogenomový profil PANF. Druhým cílem bylo imunohistochemicky, pomocí detekce tenascinu (Ten), fibronectinu (Fn) a galectinu-1 (Gal-1), odlišit buňky spinocelulárního karcinomu (SCC), buňky z okraje chirurgického resekátu (MSR) a buňky normální sliznice (NM) u pacientů operovaných pro spinocelulární karcinom hlavy a krku (HNSCC) a tyto výsledky korelovat s jejich klinickými charakteristikami. Následně byl proveden celogenomový profil vzorků SCC, MSR a NM na základě stratifikace exprese Ten. Výsledky Kultivace čtyř linií PDAC pod vlivem kondiciovaných médií z HF a PANF měla heterogenní charakter. Po stimulaci bylo nejvíce agresivní chování získáno u buněčné linie Panc-1 zatímco linie PaTu-8902 byla médii spíše inhibována. Transkriptom PANF prokázal zvýšenou expresi některých...
|
|
|
Využití optických endoskopických metod v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku
Šatanková, Jana ; Chrobok, Viktor (vedoucí práce) ; Pellant, Arnošt (oponent) ; Zeleník, Karol (oponent)
Diagnostika karcinomů hrtanu a hypofaryngu je často pozdní, čím se eliminuje možnost léčby s nejmenším mutilujícím účinkem pro pacienta. Významný pokrok v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku nastal s rozvojem optických endoskopických zobrazovacích metod, které umožní vizualizovat již počínající, diskrétní slizniční změny s patologickou vaskularizací. Cílem práce je zhodnocení možnosti využití videoendoskopie s úzkopásmovým zobrazením (Narrow Band Imaging) při odlišení benigních, prekancerózních a maligních změn ve třech skupinách pacientů, a to v předoperační diagnostice v ambulantním režimu (skupina I), během operačního výkonu (skupina II) a v rámci dispenzarizaci pacientů po kurativní radioterapii (skupina III). Vizualizované cévní změny v rámci sledované léze nebo v těsném kontaktu laryngeální/hypofaryngeální léze byly hodnoceny podle dvou klasifikací (dle Ni a Arense) a následně korelovány s výsledkem histologického vyšetření. Práce potvrdila, že úzkopásmové zobrazení sehrává klíčovou roli ve včasné detekci prekancerózních a maligních změn, v rozlišení benigní a maligní cévní vaskularizace se statistickou významností. V rámci ambulantního i peroperačního využití (skupina I a II) jsme prokázali významný rozdíl v senzitivitě i specificitě ve srovnání s konvenčním bílým světlem. Ještě...
|
|
|
Úloha radioterapie v léčbě kožních nádorů
HOLEČKOVÁ, Ivana
Nádorová onemocnění představují jednu z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Při stanovení včasné diagnózy lze přibližně v 45% tato onemocnění vyléčit. K obvyklým léčebným metodám léčby nádorů kůže patří chirurgická, radioterapeutická, chemoterapeutická nebo biologická léčba, popřípadě jejich vzájemná kombinace. Předmětem mé práce je úloha radioterapie v léčbě kožních nádorů. Porovnávám výsledky radioterapeutické léčby v letech 1981-1985 a 2001-2005 na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, dále mě zajímala četnost ozářených pacientů ve srovnání s počtem všech nahlášených nádorových onemocnění kůže. Na základě těchto statistických údajů získáváme jistý přehled o četnosti užití obou výše uvedených metod při léčbě karcinomu. První část mé práce je teoretická, na základě studia odborné literatury předkládám historický přehled nádorových onemocnění. V návaznosti na tento přehled se zabývám obecně radioterapií a věnuji se anatomii kůže, ve zvláštní kapitole pak rozebírám rakovinu kůže a její projevy. V teoretické části jsou popsané léčebné metody kožních nádorů. S ohledem na téma práce věnuji větší pozornost volbě zdroje záření a celkovému plánování radioterapeutické léčby. Nedílnou součástí této části práce je popis vedlejších účinků záření a pojednání o prevenci nádorových onemocnění. V praktické části srovnávám výsledky radioterapeutické léčby pacientů léčených ve dvou pětiletých intervalech s odstupem 16 let. Na základě srovnání celkového počtu hlášených onkologických onemocnění a počtu pacientů, kteří byli léčeni pomocí radioterapie, docházím k závěru, že při léčbě jsou upřednostňovány chirurgické metody na úkor radioterapeutických. Důvody jsou zřejmé - dostupnost radioterapie je jen ve většině velkých pracovištích, časová náročnost spojená s větším počtem sezení a posledním důvodem je psychická nepohoda pacienta.
|
host ::
RSS.